Oblast watových moří (wattenmeer) v Dánsku, Německu a Nizozemsku patří mezi největší souvislá chráněná území na světě. Rozkládá se na ploše větší než milion hektarů. Jde o mělká a pozvolně klesající moře, jejichž dno se dvakrát denně ocitne zcela bez vody. Tyto plochy, tzv. waty, tvoří písek, bahno či jejich směs. Je to specifický svět plný života. V jednom jejím kubickém metru je více biomasy než v odpovídajícím množství půdy v deštném pralese.

Při exkurzi navštívíme národní park Šlesvicko – holštýnské watové moře, ke kterému patří třetina watových mělčin a je největším národním parkem na území Německa. Tato ptačí oblast soustavy Natura 2000 je významnou tahovou zastávkou ptáků. Pro přibližně dvanáct milionů ptáků je watové moře zásobovací zastávkou při jejich jarní i podzimní migraci, dalších šest milionů ptáků zde však pravidelně hnízdí. To, že se tu všichni uživí, je možné díky množství drobných živočichů žijících pod povrchem watů. Při odlivu se obnažovaná plocha rychle plní racky, ústřičníky, vodouši, jespáky, kolihami, kachnami a dalšími druhy. Každý pták, podle tvaru a délky zobáku, dosáhne na jinou potravu.

Celkem žije ve watovém moři zhruba 3200 živočišných druhů, 250 z nich je endemických. Kromě zcela nebo téměř neviditelných organizmů zde žije např. řada druhů kroužkovců (pískovníků, nereidek apod.), měkkýšů (např. srdcovek) i drobných korýšů, kteří tvoří zásobárnu potravy pro táhnoucí i hnízdící ptáky. Např. na metr čtvereční tu můžeme najít až padesát jedinců pískovníka (Arenicola marina), který se díky své neuvěřitelné početnosti stal maskotem národního parku Nie­­der­sächsisches Wattenmeer. Tomuto až dvacet centimetrů dlouhému červu se pro zajímavé útvary, které na povrchu wattu tvoří, přezdívá špagetový červ.

Největší množství táhnoucích ptáků lze ve watovém moři pozorovat v září. Během podzimu se tu zdržuje až 1,8 milionu kachen a bahňáků. Od poloviny července do září tu přepeřuje až 100 000 husic liščích. Na ostrově Hallig Hooge, který také navštívíme, lze v září pozorovat velká hejna hvízdáků euroasijských nebo bernešek tmavých. Běžné hnízdícími druhy, které lze pozorovat až do podzimu, jsou zde ústřičníci, tenkozobci, vodouši rudonozí a několik druhů racků a rybáků, kteří tvoří obrovské kolonie na ostrůvcích zvaných „Halligen“.

Jediné velké savce, které můžeme ve watovém moři potkat, jsou tuleni a sviňuchy obecné. Vyskytují se tu dva druhy tuleňů – tuleň obecný a tuleň kuželozobý.

Více informací o pozorování ptáků v národním parku Wattenmeer lze najít v brožuře.

Program:

• 1. den: Odjezd z  Prahy ve večerních hodinách. Cesta přes SRN.
• 2. den: Příjezd do národního parku "Šlesvicko- holštýnské watové moře". Ornitologická pozorování (bernešky, kulíci mořští, jespáci píseční a další severští bahňáci, tenkozobci, rybáci dlouhoocasí – symbol BirdLife Int., při troše štěstí jespáčci ploskozobí nebo vodouši malí. Návštěva informačního centra národního parku, možnost zakoupení literatury, map a propagačních předmětů. Ubytování v kempu, nocleh.
• 3. den: Ornitologická pozorování. Celodenní výlet na Severofríský ostrov Hallig Hooge (bernešky tmavé, hvízdáci, ústřičníci, vodouši,    břehouši, rybáci malí). Stejně jako ostatní ostrovy je tvořen výhradně pískem, nejsou tu skály ani kameny. Večer návrat do kempu.
• 4. den: Ornitologická pozorování. Návštěva lokalit v okolí kempu (ústřičník, vodouši, bernešky). Ve večerních hodinách odjezd do Česka.
• 5. den: Příjezd do Prahy v brzkých ranních hodinách,

Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva.