Senné - nachází se ve Východoslovenské nížině. Krajina byla po tisíce let zaplavovaná tajícím sněhem z Karpat nebo po přívalových deštích. Množství ptáků, kteří zde nacházeli po povodních ideální podmínky k životu, lákalo i první ornitology. V roce 1955 bylo území Senianskej deprese vyhlášeno za státní přírodní rezervaci. V šedesátých letech minulého století bylo zahrnuto do programu vodohospodářských úprav Východoslovenské nížiny, jehož součástí byla i výstavba Zemplínské Šíravy, jejímž hlavním účelem bylo zamezit rozsáhlým záplavám. V katastru obcí Senné, Iňačovce a Blatná Polianka se začala budovat rybniční soustava, která měla lépe hospodářsky využít velké podmáčené plochy krajiny a která nabídla první příznivé podmínky pro zahnízdění řady vodních druhů ptáků. Centrem Chráněného ptačího území, které má rozlohu 2703 ha, je soustava rybníků, která zahrnuje 26 chovných rybníků a jeden mimoprodukční rybník o rozloze 213 ha, který je chráněn jako NPR Senné – rybníky. V NPR, která má tvar nepravidelného pětiúhelníku (jinak též zvaná „Vtáčnik“) se nacházejí tři ostrovy, které jsou nejvýznamnějším hnízdištěm volavek, kolpíků bílých, ale i kormoránů velkých a racků bělohlavých. Na severním okraji rybníků je vybudována naučná stezka „Vtáčím rajom – Senianske rybníky“. V okolí se nacházejí různé typy luk od sezónně zaplavovaných až po suché louky s fragmenty menších mokřadů. V lukách jsou patrné sníženiny, mokřadní vegetací zarostlé pozůstatky starých říčních ramen, které poskytují ptákům nejen bohaté potravní zdroje, ale i možnost hnízdního úkrytu. Žijí zde kormoráni velcí, malí, rybáci bahenní, rackové bělohlaví, volavky červené, jeřábi popelaví, motáci pochopové, vodouši šedí, vodouši kropenatí i bahenní nebo jespáci bojovní. Ve spleti rákosových stvolů poskakují sýkořice vousaté. Na nebi krouží orli křiklaví a další dravci.

Medzibodrožie (česky Mezibodroží) je nížinný kraj na pomezí východního Slovenska a Maďarska dotýkající se hranic s Ukrajinou. Geograficky je vymezeno řekami Bodrog, Tisa a Latorica a mezi nimi prakticky tvoří suchozemský ostrov. Chráněné ptačí území Medzibodrožie bylo vyhlášené za účelem zabezpečení příznivého stavu biotopů evropsky významných ptačích druhů a biotopů důležitých pro stěhovavé ptáky. Klade se důraz na zabezpečení podmínek hnízdění vzácných druhů jako bukač velký, polák malý a mnoha dalších. V povodí řek Laborec a Latorica protékajících územím se nachází spleť mrtvých ramen. Ta jsou dnes již sice většinou odpojená od hlavních toků, ale stále si zachovávají svou divokou krásu a poskytují vynikající možnosti pro vodní ptactvo. Jejich hladinu pokrývají koberce plovoucích rostlin v zastoupení, které se již nikde jinde na Slovensku nevyskytuje. Říční ramena lemují rozsáhlé lužní lesy a mokřadní společenstva, v nichž žije například i želva bahenní. Na písečných dunách a rozsáhlých sníženinách zaplavovaných podzemní vodou je však rozšířená pastva. Tato místa, nazývaná „malá pusta“, jsou domovem vzácných druhů vázaných na suché a krátce spásané povrchy. Hojné jsou zde vlhy pestré, poštolky rudonohé nebo sýčci obecní. Před několika lety se sem jako hnízdič vrátil i mandelík.

Zemplínská Šírava („Východoslovenské moře”) byla postavena v letech 1961 až 1965 a leží nedaleko města Michalovce. Nádrž je vytvořena hrázemi dlouhými 7346 m a napájí ji převážně řeka Laborec. Okolí přehrady patří k nejteplejším oblastem na Slovensku. Východní část (zhruba pětina její plochy) je chráněnou ornitologickou rezervací. Žije zde téměř sto druhů vodního ptactva, z nichž mnohé patří mezi vzácné a ohrožené. 

Vihorlat je nejstarší CHKO na Slovensku. Byla vyhlášena v roce 1973. Je ukázkou sopečného pohoří v severní části Východoslovenské pahorkatiny. Jedná se o nejvýchodněji položené sopečné pohoří na Slovensku s unikátními skalními útvary, které vznikly zvětráváním lávových proudů. Erozní činností a kernými sesuvy vznikly zajímavé útvary, z nichž nejznámější je jezero Morské oko vzniklé přehrazením po sesuvech. Nejvyšším vrcholem CHKO je Vihorlat (1076 m n. m.), troska kdysi mohutného stratovulkánu. Území je rozsáhlým komplexem bukových pralesů, táhnoucích se podél oblouku hlavního hřebenu Vihorlatských vrchů severně od jezera Morské oko. V pralesních porostech se najdou 240leté i starší buky. Žije zde velké množství vzácných živočichů – například tesařík alpský, užovka stromová, vlk obecný, rys ostrovid, kočka divoká nebo vydra říční. Z významných ptačích druhů, kteří zde hnízdí, jmenujme např. výra velkého a puštíka bělavého, dále orla křiklavého, orlíka krátkoprstého, lejska malého, strakapouda bělohřbetého a jižního nebo čápa černého.

PROGRAM EXKURZE:

1. den: Odjezd z Prahy v ranních hodinách. Přejezd na Slovensko. Nocleh ve městě Michalovce.
2. den: Senné – ornitologická pozorování, pozorovací věže. Avescentrum – ekovýchovné centrum Slovenské ornitologické společnosti/BirdLife Slovensko, expozice o ochraně přírody ve starém venkovském domečku, naučný chodník „Ptačím rájem“, louky Ostrovik se stádem uherského stepního skotu. Nocleh Michalovce.
3. den: Medzibodrožie – ornitologická pozorování. Večer pro zájemce možnost ochutnávky tokajských vín. Nocleh Michalovce.
4. den: Vihorlat – nenáročný výstup na Sninský kameň, odkud je nádherný výhled na okolní krajinu, jezero Morské oko. Nocleh Michalovce.
5. den: Cesta domů, při cestě zastávka na nákup slovenských specialit – brynza, korbáčiky, oštiepok. Příjezd do Prahy ve večerních hodinách.

Program připraven ve spolupráci s Českou společností ornitologickou. Ornitologická pozorování budou přizpůsobena počasí a aktuálnímu výskytu ptactva.