Chráněná krajinná oblast Poodří byla vyhlášena 1. května 1991. Její rozloha je 81,5 km². Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s častým zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním měřítku je významné charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy odstavených ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami. Díky nim je oblíbeným útočištěm vodních ptáků, hnízdí zde například volavka popelavá, kormorán velký, potápka rudokrká, zrzohlávka rudozobá, morčák velký, kopřivka obecná, husa velká, bukač velký, chřástal polní či moták pochop. Je zde k vidění mnoho dalších vzácných druhů ptáků, kteří zde sice nehnízdí, ale nějakou část roku zde pobývají.

Bartošovické rybníky – rybniční soustava o velikosti cca 125 ha. Od roku 2003 je Horní Bartošovický rybník a část Dolního Bartošovického rybníka (rákosina) součástí přírodní rezervace Bartošovický luh. Na obou velkých rybnících můžeme pozorovat typické jarní vodní osazenstvo, jako např. labutě, kachny, volavky, racky atd.

Přírodní rezervace Kotvice je mělký rybník se zachovalou biocenózou slepých říčních ramen Odry. Roste zde kriticky ohrožená rostlina kotvice plovoucí, podle níž má svůj název. Významné jsou i porosty rákosu a orobince širolistého, které s přilehlým lužním lesem poskytují vhodné hnízdiště vodnímu ptactvu. Můžeme zde pozorovat hnízdící kormorány velké i velkou kolonii volavek popelavých, kolonii racků chechtavých, hnízdí zde moták pochop, žijí zde potápky (roháč, černokrká), zrzohlávka rudozobá a další druhy kachen, jakož i řada dalších zajímavých ptačích druhů.

Kozmické ptačí louky jsou úspěšně revitalizovaným a biologicky cenným územím ucelenějších nivních psárkových a ostřicových luk v povodí řeky Opavy. V minulosti toto území poškodily meliorační úpravy, narovnávání toků, zavážení a odvodňování, část luk byla přeorána a část osázena smrky a borovicemi. V důsledku těchto zásahů došlo k úbytku motýlů a ptáků, úpravy zdecimovaly rostlinná společenstva, přesto si však louky zachovaly vysokou biologickou hodnotu. V letech 2013 a 2014 došlo na území necelých 23 hektarů nedaleko Kozmic k revitalizaci, byla obnovena původní říční krajina a tůně. Díky tomu dnes toto místo opět obývá mnoho druhů živočichů. Lokalita se stala důležitým hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků. Celoroční pozorování ptáků i krajiny je možné z ptačí pozorovatelny vysoké 7 m, na které je umístěno čapí hnízdo. K vidění jsou zde různé druhy ptáků, například čírka modrá, morčák velký, hvízdák euroasijský, polák velký, zrzohlávka rudozobá, labuť zpěvná nebo husice nilská. Mokřady obývají i různé chráněné druhy, jako je volavka bílá, čáp černý nebo moudivláček lužní. Kromě ptáků v rezervaci žijí také ohrožené druhy žab jako je kuňka obecná, blatnice skvrnitá nebo rosnička zelená a hmyzu. Jsou zde umístěny také informační panely a na lukách se pasou divocí exmoořští koně. Pečlivě vypásají traviny a napomáhají tak údržbě lokality a rozvoji pestré nektarodárné flóry a tím i fauny. Drobná kopýtka těchto koní rozrušují travní drn a napomohou nástupu konkurenčně slabších a mnohdy vzácných až ohrožených druhů rostlin, například orchidejí. Tyto volné plošky ke svému hnízdění využívá i řada ptáků, především čejky chocholaté, vodouši rudonozí a další bahňáci.

Významné ptačí území (IBA) Heřmanský stav.

Oblast se rozkládá na ploše cca 5 900 ha a zahrnuje především nivu řeky Olše a Odry  rozkládající se mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi. Vyskytují se zde mnohé štěrkopískovny a rybniční soustavy, z nichž největší a nejvýznamnější je Heřmanský stav. Slezská ornitologická společnost – Severomoravská pobočka ČSO – tady již přes 25 let provádí pravidelné ornitologické průzkumy, celkem zjistila výskyt 249 druhů ptáků. Je to jedno z nejvýznamnějších zimovišť vodního ptactva v Moravskoslezském kraji. I když toto území je z hlediska rozlohy poměrně malé, patří mezi oblasti s vysokým potenciálem pro hnízdění, tah, a zimování ptáků v České republice. Toto území představuje jednu z nejvhodnějších lokalit pro pravidelné hnízdění motáka pochopa, ledňáčka říčního, slavíka modráčka a bukáčka malého. Rovněž zde bylo zjištěno, že zde hnízdí více než dalších 120 druhů ptáků. Povodí řeky Olše, která se nedaleko vlévá do Odry, poskytuje vhodné životní podmínky pro břehuli říční, nebo pisíka obecného. Odra i Olše navíc poskytují jako jediné řeky v České republice pravidelné hnízdiště velmi vzácnému morčákovi velkému. V rákosových porostech v břehových partiích stojatých vod žije bukáček malý, moták pochop, slavík modráček, hnízdí zde bukač velký, chřástal malý, rákosník velký a cvrčilka slavíková. Na osamělých ostrůvcích uprostřed vodních nádrží hnízdí skupiny racka černohlavého a rybáci. V okolí jsou mnohé mokřady ať už trvale, čí přechodně zamokřené. Tyto biotopy jsou velmi vhodným hnízdištěm chřástala polního, chřástala kropenatého a křepelky polní.

PROGRAM:

1. den: příjezd na ubytování do hotelu VP1 v Ostravě po vlastní ose.

2. den: CHKO Poodří – Bartošovické rybníky a PR Kotvice u Studénky (nebo další rybniční soustavy dle aktuálního výskytu ptactva), Záchranná stanice pro handicapované živočichy a dům Přírody, přednáška o CHKO Poodří.

Ráno odjezd busem od hotelu. Prohlídka Záchranné stanice pro handicapované živočichy a dům Přírody v Bartošovicích, specializované na dravce a sovy. Následně se přesuneme na lokality v CHKO Poodří. Navštívíme rybniční soustavy, půjdeme podél meandrujícího koryta a slepých ramen Odry. Oběd individuálně v terénu. Autobusem se vrátíme na hotel. Večerní neformální posezení s přednáškou o Poodří. Nocleh v hotelu.

3. den: Kozmické ptačí louky, Benešovské rybníky, podle času další rybniční lokality v oblasti.

4. den: Heřmanický rybník, Vrbice a okolní lokality. V případě časové rezervy navštívíme meandry Odry.

V podvečer návrat autobusem zpět do Ostravy k nádraží ČD. Potom se rozjedeme ke svým domovům. 

Účastníci se sami ve čtvrtek odpoledne nebo večer dopraví do Ostravy, kde bude zajištěné ubytování.Program zvolíme podle počasí, aktuálního výskytu ptáků a nálady zúčastněných.