Paříž byla kdysi pro moji generaci nedostižným snem. Prakticky nikdo ani nepočítal, že se do tohoto města dostane. Zejména pokud byl člověk mladý rocker či undergrounďák     s  jednoznačným a nekompromisním postojem k rudé moci. V tehdejší společnosti mohli opouštět hranice socialistického ráje jen vyvolení soudruzi. Mnohé se však radikálně změnilo. Od konce bývalé éry jsem v tomto městě strávil měsíce a mnoho turisticky atraktivních míst znám dnes lépe než některé kouty rodné země. Často se snažím turistům uniknout a v ten moment zamířím za svými oblíbenými zvířaty a zejména papoušky. Čtenářům představím nejatraktivnější místa pro milovníky zvířat.

Přírodovědce nejvíc láká návštěva areálu botanické zahrady, kde najdou ZOO, přírodovědné muzeum, Galerii srovnávací anatomie a paleontologie, Galerii mineralogickou a paleobotanickou, Galerii entomologickou, botanickou zahradu a tropický skleník.

Zdejší ZOO - Ménagerie je v současnosti nejhezčí ZOO Paříže. Je to nejstarší zoologická zahrada ve Francii. Byla založena v roce 1794, aby zde po revoluci mohli ustájit několik zbývajících zvířat z královského zvěřince ve Versailles. Noví majitelé vykupovali zvířata z cirkusů i z dalekých zemí. K velkému rozvoji došlo i za Napoleona. Zahájil stavby nových budov z nichž některé slouží do dnes. (Rotunda z roku 1812). Během obléhání Paříže Prusy (1870-71) byla většina zvířat poražena a jejich maso posloužilo hladovějící chudině. Dnes má ZOO 5,5 hektaru, chovají zde asi 1000 zvířat, z toho 200 savců, 500 ptáků a 150 plazů. Ročně ZOO navštíví cca půl milionu návštěvníků. V 80 letech proběhlo několik rekonstrukcí starých budov. V roce 1993 byla tato ZOO vyhlášena kulturní památkou. Specializuje se na chov menších savců, ptáků a plazů. Chovají zde i větší zvířata, velké šelmy, lidoopy, medvědy.. Na své si zde přijdou zejména milovníci ptáků a teraristé. Pro teraristy jsou zde 2 historické budovy terárií a venku mají výběh obrovské seychelské želvy. Je zde chována velká skupina dravců a sov. Velmi dobře se zde daří supům a kondorům, z nichž mnohé páry odchovávají mladé, mezi nimi i nejkrásnější kondor - kondor královský. Z papoušků zde chovají zejména velké ary - vojenské, ararauny, arakangy, zelené, zelenokřídlé, červenouché. Před několika lety tady chovali zajímavého jedince ary vojenského, který měl většinu těla zbarveného kaštanově hnědou barvou. Při mé loňské návštěvě, ale zde již nebyl, buď ho ZOO prodala nebo se přebarvil do normální zelené barvy. Těžko říct zda to byla mutace či modifikace. Taky zde chovají kakadu žlutočečelaté, nandaye a nejukřičenější místo je voliéra s mníšky šedými. Najdete tady i mnoho bažantů, plameňáků, vodní ptáky ve velké průchozí voliéře, kasuáry a africké pštrosy. Patrně nejvzácnějšími obyvateli voliér jsou kagu chocholatí, tajemní ptáci z Nové Kaledonie. Návštěvníci také mohou navštívit historickou budovu rotundy, kde je minizoo. Zde uvidí různé mikroorganismy, které mohou pozorovat pod připravenými mikroskopy. Celá ZOO je pěkně upravená a velmi příjemná.

Milovníci papoušků asi také nevynechají návštěvu přírodovědného muzea (Velká galerie evoluce), které je na druhém konci areálu. V několika patrech obrovské historické budovy – 6000 m2 jsou umístěny exempláře všech možných živočichů, včetně těch nejvzácnějších. V největším sále je expozice evoluce, která skýtá návštěvníkům nádhernou podívanou. Nejzajímavější je ale sál vyhubených živočichů. Tady můžete vidět zebru kvaggu, vyhubené druhy ostrovních želv, vakovlka a další vyhubené vačnatce...U ptáků nejvíc zaujmou exponáty vyhubených ptáků: alky velké, holuba stěhovavého, papouška karolinského, novozélandské huia -  laločníka ostrozobého (Heteralochia acutirostris), datla knížecího, kachny růžohlavé, křepelky novozélandské, bulbula mauricijského a jiných. Jsou zde i některé druhy, které nadále přežívají, často pouze díky chovatelské péči - kakapo soví, alexandr maurucijský, holub růžový, papoušek zemní...

Odsud to není daleko na historicky nejstarší část Paříže - ostrov Il de Cité, kde se nachází největší květinový trh v Paříži. Každou neděli dopoledne zde probíhá ptačí burza. Pokud byste se přišli brzo ráno uvidíte, že Francouzi mají rádi nedělní klid a ani ptačí trh  je nevyžene z postelí. Většina z nich se ležérně objeví kolem deváté hodiny a burza bývá do oběda. Celkově není velká, bývá zde 3 až 5 obchodníků s ptactvem a drobní chovatelé, většinou s kanáry a drobotinou.   Zajímavá bývá zejména nabídka krmení, kdy chovatelé z venkova vozí čerstvý ptačinec-žabinec, jitrocel, pampelišku, mléčné proso a kukuřici a další dobrůtky...

                  Na levém břehu Seiny v Latinské čtvrti na bulváru St. Michel můžete s trochou štěstí nakoupit zajímavou literaturu a starší časopisy v mnoha antikvariátech. Z časopisů doporučuji:

„REVUE DES OISEAUX EXOTIQUES“ – jeden z nejlepších evropských časopisů o exotickém ptactvu, mnoho článků o papoušcích, redakce vydává i zajímavé knížky o ptácích

„LES OISEAUX DU MONDE“ –23 ročník, vydává největší chovatelská organizace L´UOF COM FRANCE, věnuje se veškerému exotickému ptactvu, mnoho článků o bodovaných ptácích

„TERRE SAUVAGE“ – časopis o cestování za přírodou, nádherné fotografie.

Na druhém břehu Seiny se táhne nábřeží Megisserie až k Louvru. Zde se střídají květinové stánky s krámky se zvířaty. Je tu možno nakoupit opravdu vše: od ručně dokrmené ary či amazoňana přes postavové kanáry či andulky až po želvy a krokodýly.  V horkých letních dnech se odsud linou nepříjemné pachové vjemy. V mnoha krámcích totiž nabízí také štěňata a koťata a to často v prosklených teráriích. Ceny papoušků jsou zde mnohonásobně dražší než na našich burzách, ale to je patrně díky atraktivitě místa.

Za největší pařížskou ZOO je třeba se vypravit dál od centra. Parc Zoologique de Paris byl založen v roce 1934 v parku Vincennes na okraji Paříže. Tato ZOO se stala největší (14,5 ha) a nejkrásnější ZOO Paříže. Byla vytvořena v souladu s modelem Carla Hagenbecka, který byl zakladatel moderního pojetí zoologických zahrad první poloviny 20. století. Z železobetonu zde byla vystavěna Grand Rocher - skála vysoká 65 m s rozhlednou nahoře. Byly zde vybudovány velké a prostorné výběhy pro kopytníky, slony, nosorožce, medvědy, šelmy, rybníky pro vodní ptactvo… Ve výběru zvířat se ZOO orientovala na bývalé kolonie, zejména Madagaskar. Chov lemurů se stal světoznámý (sivaka malý, maki myší…). Prezident  Georges Pompidou získal pro ZOO darem pár pand velkých. Návštěvnost byla obrovská. V 30 - tých letech ZOO navštívilo 2 500 000 návštěvníků za rok. V 70 - tých letech to bylo milion a půl návštěvníků a v devadesátých letech již jen osm set tisíc. V roce 1935 chovali  2600 zvířat (600 savců a  2000 ptáků), v době největšího rozkvětu v roce  1937- 3900 zvířat (900 savců a 3000 ptáků) v roce 1953 1600 zvířat (600 savců 1000 ptáků) v roce 1978 1250 zvířat 260 druhů(550 savců 120 druhů a 700 ptáků 140 druhů) a v roce 2002 to bylo již jen 900 zvířat 140 druhů (80 druhů savců a 60 druhů ptáků).

Při mé první návštěvě devadesátých letech jsem byl ZOO nadšen. Chovali zde ještě okapi, které jsem viděl poprvé v životě. Jejich chovem se ZOO proslavila. Od roku 1957 do roku 1995 se narodilo 36 mláďat! Poslední okapi však  v roce 2007 odstěhovali do Bristol ZOO. Úžasné bylo i nocturárium – noční pavilon s převráceným denním režimem. Žilo zde několik druhů poloopic, vačnatců a hlodavců. Před jednou vitrínou se mi zatajil dech – aye-aye!!!! Tedy koukol ocasatý, tajemný skřítek - poloopice z Madagaskaru. Do té doby jsem ho neviděl ani na fotografii. Tady je dokonce rozmnožovali. Samec pandy Yen- Yen byl stále miláčkem pařížských dětí. Probíhaly některé rekonstrukce, třeba té obrovské betonové skály. Bohužel mé další návštěvy provázelo stále větší zklamání. Naposledy jsem zde byl v roce 2007. Byl to ale velmi smutný zážitek. Zvířat velmi ubylo.  Žádné okapi, pandy, ani sloni. Jedinými zbývajícími papoušky byl pár araraun. Většina výběhů byla zarostená plevelem a ten prorůstal i chodníky. Pavilon nočních živočichů byl úplně zrušený. Nejžalostnější byl pohled na velkou skálu. Beton byl místy děravý a ven trčely části železné konstrukce. Ponurou náladu doplňovali potkani, kteří přebrali místo po exotických živočiších. V malé ubikaci lemurů jsem viděl pět potkanů u misky s potravou a posledního lemura krčícího se v rohu. Proto zpráva z prosince 2008 o uzavření této zoo pro mne nebyla žádným překvapením. Má dojít ke kompletní rekonstrukci, ale ta může trvat mnoho let.

Nedaleko odsud je Tropické akvárium. To je umístěno v paláci Palais de la Porte Dorée. Dřív zde bylo také muzeum v umění Afriky a Oceánie, ale jeho sbírky se odstěhovaly do nově otevřeného muzea Quai Branly. Akvárium bylo založeno ve stejné budově již v roce 1931. Jsou zde především sladkovodní akvária, ale také několik mořských se žraloky, loděnkami nebo perutýny. V jednom ze sálů je také velké terárium s krokodýly.

Třetí zoo je Jardin d´Acclimatation v Buloňském lesíku. Tato zoo je především určena pro děti. Je zde velká farma, kde malí Pařížané uvidí kurník se slepicemi, králíkárnu, kravky, prasata, domácí husy a kačeny. Mohou se projet mini vláčkem, loďkou po umělém kanálu nebo se povozit na poníku či velbloudovi. K vidění je několik málo ubikací pro medvědy opice a lachtany. Je tady i několik obrovských voliér, které pamatují lepší časy. Při mé poslední návštěvě tu byli pouze agapornisové, rozely, andulky, alexandři malí a pár žaků.

Poslední mojí pozvánka je do velmi tajuplného místa plného historie. Je to zvláštní obchod   ve čtvrti Saint Germain – ulice rue du Bac. Tento obchod založil v roce 1831 Jean-Baptiste Deyrolle. Zpočátku prodával entomologické potřeby a sbírkové hmyzí exampláře. Pak tady  rozvinul preparátorskou činnost. V roce 1866 obchod převzala jeho vnučka Emilie Deyrolle. Ta začala s malbou přírodnin a vyvinula sérii plakátů jedinečného grafického stylu. Tyto plakáty se staly světoznámými  a učily se podle nich celé generace žáků v 19. a 20. stol. Postupně se z domu stává nakladatelství, které publikuje učebnice, učební materiály a všeobecně se podílí na rozvoji zoologie. Z jejich domů se stává kabinet kuriozit, stále ještě duchem v 19. stol. Je zde možno zakoupit vycpaného hrocha, slona  či žirafu, ale také množství papoušků a ostatních ptáků. V šuplících prastarého nábytku jsou entomologické sbírky. Návštěva Deyrolle opravdu stojí za to. Bohužel celou  zoologickou veřejnost zastihla smutná zpráva - v únoru 2008 dům částečně vyhořel. Okamžitě poté nastaly restaurátorské práce, které podporuje mnoho příznivců. Například známý zahrádkář Broglie vyšlechtil růži, kterou nazval Deyrolle a výtěžek z jejího prodeje jde na rekonstrukci tohoto domu.

V Paříži vznikají i nové přírodovědné atrakce. V roce 2006  byl otevřen Sea – life. Toto obrovské mořské akvárium je poblíž Disneylanu u dálnice A4. Je to velkolepě pojaté akvárium moderního stylu. Najdete zde tunel se žraloky, korálový útes,  ponorku nebo velké akvárium s mořskými želvami.

Každý návštěvník Paříže si určitě vybere místa, kde se může věnovat svým zájmům, ať už jsou jakkoliv specifické.

Ing. Josef Nožička březen 2009