Navštivte s námi nejrozlehlejší vnitrozemský stát světa
Navštivte s námi nejrozlehlejší vnitrozemský stát světa, tajuplnou zemi Hedvábné stezky - Kazachstán. S rozlohou více jak 2,7 mil. km2 je devátou největší zemí světa. Jeho území je velmi řídce osídleno (17 mil. obyvatel) a tak je zde téměř nedotčená příroda a výborné podmínky pro život mnoha druhů živočichů včetně ptáků. Kazachstán je zemí s rozmanitou krajinou od stepí a pouští až po jezera a vysoká pohoří. Symbolem tohoto mladého státu je orel skalní, který je zobrazen i na státní vlajce. Pro stepní národ je orel symbolem nezávislosti, svobody a letu do budoucnosti. Náš zájezd se zaměřuje na jihozápadní část Kazachstánu okolo bývalého hlavního města Almaty, kde je možné vidět všechny tyto rozmanité typy krajiny. Vodní ptactvo a stepní druhy budeme pozorovat v okolí jezera Sorbulak. Severní hřebeny pohoří Ťan-šan v podobě kouzelného Zailijského Alatau nám nabídnou horské druhy ptáků a nádhernou přírodu. Vysokohorské scenerie později vystřídá krajina jako z Marsu v národním parku Altyn Emel s vysokými zpívajícími dunami. Podíváme se do kazašského „Grand Canyonu“ - nádherného kaňonu řeky Šaryn s barevnými skalními útvary. V Kazachstánu bylo napočítáno 510 druhů ptáků. Žije zde neuvěřitelných dvanáct druhů hýlů, dva druhy bělokurů a velekurů, tři druhy stepokurů nebo dropů. Jedinečným druhem typickým pro tuto oblast střední Asie je podivná srpatka ibisovitá (samostatná čeleď). Z vodních ptáků jsou typickými zástupci pelikán kadeřavý, kachnice bělohlavá či tři druhy jeřábů. V horách budeme obdivovat velké množství ptáků, z nichž nejzajímavější bude patrně nádherný pěnčík středoasijský, dále pak slavík nádherný, dlask jalovcový, rehek bělokřídlý či modrohlavý. Program je situován spíše do horských oblastí, protože červen je obdobím, kdy v horách bude panovat krásné jaro. Ptáci budou překypovat barvami a aktivitou. Vzhledem k tomu, že v Kazachstánu mimo velká města chybí turistická infrastruktura a především ubytovací kapacity, strávíme část zájezdu ve stanovém kempu a s vlastním kuchařem.
1. den
Odlet z Prahy přes Ukrajinu/Litvu/Turecko.
2. den - Sorbulak
Ranní přílet do Almaty. Poté přesun mikrobusy 80 km severně od Almaty k polopouštní soustavě jezer, pojmenovaném po největším jezeru – Sorbulak. Jedná se o významné ptačí území IBA. Tento systém jezer vznikl mezi lety 1975 – 1985 postupným zaplavením propadlin na Karaojské plošině odpadní vodou z Almaty a nyní napájené vodou z Kapčagajské přehrady. Jezero Sorbulak je 35 km dlouhé, 15 km široké a až 22 metrů hluboké. Řetězec drobných jezer východně od jezera Sorbulak se rozprostírá na ploše 25 x 3 km s průměrnou hloubkou dva metry. Jezírka a tůně mají nespočet písčitých lavic, zátok a také několik ostrůvků. Voda obsahuje velké množství organických sloučenin, především nitrátů. I tak se ale jedná o sladkovodní jezera, ačkoliv se salinita v létě kvůli velkému výparu významně zvyšuje. Souše je většinou tvořena suchou hlínou a písčitými dunami pokrytými suchomilnou pouštní vegetací. Z ptáků uvidíme velké hnízdní kolonie racků chechtavých, rybáků černozobých či kormoránů velkých. Hnízdí zde taktéž ouhorlík stepní, kachnice bělohlavá, pisila čáponohá, husice liščí a rezavá, pelikán kadeřavý (vzácně i bílý) či racek kaspický. V oblasti žije i stepokur písečný. Z dravců lze vzácně spatřit supa hnědého či orla mořského. V posledních letech byl zde několikrát pozorován orel páskovaný. Lze narazit taktéž na želvu stepní, pouštní lišku, vlka, sysly či hady. Vzhledem k tomu, že zejména ve stepích chybí turistická infrastruktura a především ubytovací kapacity, strávíme první část zájezdu ve stanovém kempu. Nocleh ve stanech. V případě velmi silného větru strávíme noc na farmě.
3. den – Kanschengel – poušť Taukum
Brzy ráno vyrazíme do 120 km vzdáleného Kanschengelu. Poznáme přírodu pouště Taukum. Budeme pozorovat migrující brodivé a malé pěvce, kteří si dopřávají odpočinek u artézských studní. Tato oblast je vyhlášená mezi birdwatchery, kteří sem jezdí fotografovat stepokury. Žije zde stepokur písečný, kirgizský i krásný. V těchto místech hnízdí i kulík větší, kaspický, velké množství strnadů, skřivánci menší a krátkoprstí. Nocleh ve stanovém kempu (případně na farmě).
4. den – mokřady Topar – delta řeky Ili
Tento den strávíme pozorováním v oblasti pouštních jezer s břehy porostlými asijskými topoly a saxaulovými porosty. Jezerní systém Topar je napájen vodou z delty řeky Ili. Jedná se o systém stovek malých jezírek porostlých rákosem. Budeme pozorovat kormorány velké, volavky bílé a popelavé, luňáky hnědé, krahujce šikra, sedmihlásky větší, káně bělochvostá, vrabce saxaulové a další. Je zde možné spatřit také krásného moudivláčka černohlavého. Nocleh v turistické základně.
5. den – Les Zhelturanga
Po snídani navštívíme zbytek původního záplavového lesa. Kromě některých druhů z předešlého dne zde budeme pozorovat strakapouda bělokřídlého, holuba západoasijského, žluvu hajní asijskou, mandelíky a sýkoru středoasijskou. Noc strávíme v turistické základně v topolovém lesíku poblíž řeky Ili.
6. den – kaňon řeky Ili – tento den nás čeká dlouhý přejezd na východ (asi 400 km) do pohoří Velká Boguta. Při cestě bude delší zastávka na pozorování ptáků (cca 3 hod.) v krásném kaňonu řeky Ili. Budeme pozorovat život na okolních skalách. Pravidelně zde hnízdí orel skalní, a uvidíme také kolonii vlaštovek skalních a břehulí skalních, hnízdící brhlíky skalní a kolonii poštolek jižních. V minulých letech byla tady velká kolonie špačků růžových. Také zde hnízdí skalník modrý a vrabec skalní. Budeme spát v chatkách v kempu u obce Chunja.
7. den: pohoří Velká Boguta a planina Sogety - Velká Boguta je suché nízké pohoří obklopené kamennou pouští. Ve Velkém Bugutě se nacházejí studny, které jsou nejdůležitějšími místy, kde se slétávají všichni ptáci z okolí. Můžeme pozorovat hýly mongolské, růžovokřídlé, strnady pustinné nebo skalníky zpěvné. Fotografové budou mít možnost vyfotit velmi dobré snímky, protože ptáci na tomto místě nejsou plaší. Také můžeme vidět stepokury kirgizské, písečné a orebice chukar. V roklinách Kokpekského průsmyku žijí pěnice horské nebo strnadi viniční. Náš průvodce nás zavede k hnízdu orla skalního, kde pravidelně hnízdí několik posledních let. Další atrakcí dne je kolonie břehulí bledých. Nocleh v hotelu.
8. den: kaňon řeky Šaryn – v dopoledních hodinách se vydáme do horní části řeky Šaryn. Nejznámější část kaňonu je známá jako „údolí hradů“ kvůli zvláštním skalnatým útesům. Budeme si moci vychutnat velkolepé panorama kaňonu, jenž se nápadně podobá americkému Grand Canyonu. Mezi bizarními útvary budeme pozorovat ptactvo. V oáze kolem ledově chladné řeky můžeme narazit na břehule skalní, jiřičky asijské, rorýsy velké a obecné, různé druhy strnadů (Brandtův, viničný, hnědohlavý, bělohlavý a pustinný), ťuhýky turkestánské a středoasijské, lindušky úhorní a další. Samotná řeka Šaryn s celkovou délkou 393 km je domovem endemické ryby „osmana holého“ a kolem roste les ohrožených jasanů sogdijských. V národním parku kolem řeky žije 32 druhů savců, 18 druhů plazů, 100 druhů ptáků a 1.000 druhů rostlin včetně 50 druhů vzácných a endemitních rostlin. Nocleh v hotelu.
9. den: Altyn Emel - v překladu znamená „Zlaté sedlo“ a zabírá 4 600 km² převážně vyprahlé země na jižním okraji Džungarského Alatau. Národní park byl založen v roce 1996. Altyn-Emel tvoří kamenitá vyprahlá země v nadmořské výšce okolo 1 000 m n. m. Nad obzor se zvedá nedaleký Džungarský Alatau a nižší skalnaté kopce. Svou krásou jsou známé zejména pohoří Aktau a Katutau. Kopce Aktau do svého okolí září odstíny červené, bílé i růžové barvy. Tvoří je mořské sedimenty, díky nimž je Aktau vyhledávanou paleontologickou lokalitou. Běžného návštěvníka kromě velkých krystalů různých minerálů (třeba jaspisu nebo bílého křemene) zaujmou hlavně erozí různě ohlodané pestrobarevné vrstvy, tvořené usazeninami písků, jílů, sádrovců a prachovců. Další velkou atrakcí národního parku je zpívající duna. Pás písčitých kopců se táhne na délku kilometru a půl a své okolí převyšuje o 300 metrů. Turisty přitahuje zejména hluboký dunivý zvuk, který duna docela často vydává. Způsobují jej přesýpající se zrníčka písku, ať už za to může vítr nebo turisté sjíždějící prudké svahy. Zvuk je překvapivě hlasitý a ze všeho nejvíc připomíná bručení motoru vrtulového letadla. Pozorování ptactva. Nocleh v hotelu poblíž Velkého Almatinského jezera.
Den 10: NP Ile Alatau – následující tři dny strávíme v pohoří Ťan- Šan. Navštívíme vysokohorskou krajinu poblíž vědecké stanice Cosmos (3400 m). Vzhledem k tomu, že někteří z účastníků mohou zaznamenat příznaky nemoci z nadmořské výšky, omezíme pobyt v této výšce na 4-5 hodin denně. Odpoledne sjedeme do nižších poloh a budeme pozorovat ptáky v nadmořské výšce kolem 2500 m. Zde žije kavče červenozobé a žlutozobé, dlask jalovcový, budníček pokřovní a altajský. Všichni zdejší ptáci jsou zajímaví, ale největšími skvosty jsou pěnčík středoasijský, hýl růžovobrvý, rehek bělokřídlý a slavík nádherný. Nocleh v hotelu poblíž Velkého Almatinského jezera.
Den 11: NP Ile Alatau - Pozorování v oblasti Big Almaty Gorge – významného ptačího území IBA. Je to nejtypičtější a co se biodiverzity týče nejrozmanitější část severního Ťan-Šanu. V údolích je dobře rozvinutý pás jehličnanů. Rostou tady především smrky Schrenkovi. Je to vyhlášená destinace pro pozorování ptáků. Bylo v této oblasti pozorováno 140 druhů ptáků, z nichž 48 zde žije celoročně a dalších 48 sem migruje kvůli hnízdění. 12 druhů je na červené knize ohrožených druhů Kazachstánu. Tato oblast je jediným známým hnízdištěm hýla růžovoprsého. Je také důležitým hnízdištěm vzácných druhů: sluky lesní a drozda pestrého. Velké Almatinské jezero se nachází 25 km od Almaty ve výšce 2510 m.n.m. a ze všech stran jej obklopují majestátní horské vrcholy. Kolem jezera budeme moci pozorovat kromě výše zmíněných i srpatku ibisovitou, hýla rudého, velkého a růžovopláštíkového, rehka středoasijského a modrohlavého, pěvušku himalájskou, černohrdlou a hnědavou, zvonohlíka královského, dlaska jalovcového, ořešníka kropentého, či modravce sivého. Z dravců pak supa himalájského, hnědého a mrchožravého, orlosupa bradatého, motáka stepního, orla královského, skalního, stepního a nejmenšího, sokola šahina nebo poštolku jižní. Výše v horách je možné spatřit také velekura himalájského. Nocleh v hotelu poblíž Velkého Almatinského jezera.
Den 12: NP Ile Alatau Již od roku 2000 je Ile-Alatau kazašskou vládou navržen na zařazení mezi památky UNESCO. Celá oblast je součástí národního patku Ile-Alatau, pojmenovaného podle horského pásma, táhnoucího se přes 300 kilometrů podél kyrgyzsko-kazachstánské hranice. Jeho vrcholy v průměru dosahují nadmořských výšek mezi 4 až 4,5 tisíci metrů nad mořem, nejvyšší (Talgar) pak výšky pětitisícové. Údolí jsou plné kvetoucích rostlin, na horách žijí kozorožci sibiřští či levharti sněžní, v lesích ťanšanští medvědi hnědí. Irbisů neboli sněžných levhartů v Kazachstánu zbývají už jen necelé dvě stovky. Žijí velmi skrytě a jejich pozorování je velmi vzácné. Nocleh v hotelu poblíž Velkého Almatinského jezera.
Den 13: odlet do ČR