Po několika velmi úspěšných ornitologických výpravách do Peru jsem vybírali nějakou další ze zemí Latinské Ameriky. Chtěli jsme oblast, která je bohatá na ptáky, ale na druhou stranu odlišná od podmínek Peru, které již mnoho našich klientů navštívilo. Nakonec jsme vybrali Kostariku, která patří mezi nejlepší místa na světě k pozorování ptáků. Měli jsme o této zemi ale několik rozporuplných zpráv. Jednak tam často jezdí fotografové z celého světa a ukazují odsud nádherné snímky a na druhou stranu jsme měli svědectví klientů, kteří navštívili Kostariku se zájezdem jedné velké české cestovní kanceláře. Ti se zde pohybovali s velkou turistickou skupinou, kterou zajímali především turistické ,,super atrakce´´, koupání v moři a nákupy suvenýrů. V lese se pohybovali s neomalenou hlučností a těšili se na dobré jídlo a spaní. Pohybování s takovou skupinou ,,řadových´´ turistů není asi to pravé ořechové pro milovníky ptáků. Naši přátelé tak viděli jen ty nejběžnější druhy a odváželi si spíše smíšené pocity. Po dlouhých přípravách jsme ale nakonec připravili program do těch nejkvalitnější ptačích oblastí a to v dobu kdy zde ptáci skutečně vyskytují  a dají se dobře pozorovat

Tuto půvabnou a sympatickou středoamerickou zemi kdysi pojmenoval Kryštof Kolumbus jako „Costa Rica = bohaté pobřeží“. Přírodu Kostariky charakterizuje jeden pojem – biodiverzita. Díky své rozmanité geografii a podnebí je v této malé zemi neuvěřitelná rozmanitost ekosystémů. Nalezneme zde tropický suchý les, deštné nížinné pralesy, horské mlžné pralesy, mangrovové lesy i mnoho přechodných společenství. Každý z těchto ekosystémů je domovem pro unikátní společenství organismů. To vede k úžasné biologické rozmanitosti země jako celku. Kostarika se může pochlubit seznamem 880 zaznamenaných druhů ptáků z  80 čeledí.Tedy téměř tolik kolik se vyskytuje na území celé Severní Ameriky. V zemi s přibližně stejnou rozlohou jako je Slovensko, která zabírá 0,03% světové pevniny se vyskytuje 9% všech ptačích druhů. Je proto logické, že Kostarika přitahuje přírodovědce z celého světa. Ohromující biodiverzita, ale není jediný důvod k návštěvě této země. Kostarika má jednu z nejvíce stabilních vlád v Latinské Americe a těší se svobodné demokracii více než 50 let. V 80 letech, kdy celý region Střední Ameriky byl zasažen politickými nepokoji, byla Kostarika jediným ostrovem stability. Je to z jedna z mála zemí na světě bez stálé armády, kterou zrušila v roce 1949. Ušetřené peníze vláda vydává na vzdělání, zdravotní péči a ochranu přírody. Důsledkem toho je populace dobře vzdělaná s mírou gramotnosti 96% a má vynikající zdravotnictví. Kostaričané, neboli „Ticos“, jak si říkají, rádi sdílejí krásu své země a  propagují ji jako „ekologický klenot“. Jejich laskavost dělá Kostariku velmi pohostinnou destinací. Ochrana přírody je zde na vynikající úrovni. V současné době je zde 27 národních parků, mnoho biologických rezervací a dalších chráněných území. Podle hodnocení z roku 2008 je ochrana přírody v Kostarice 5 nejlepší na světě a nejlepší na celém kontinentu. Podle zákona z roku 1996 platí Kostarika zhruba 20 dolarů za akr ročně na ochranu lesa. Prakticky 50% území je zde chráněno.

Atrakcí číslo jedna pro milovníky zvířat jsou ptáci. Na tak malém kousku země bylo objeveno nejvíce druhů ptáků na světě, z toho 630 jsou stálí nestěhovaví ptačí obyvatelé. Lítá zde 52 druhů kolibříků, kteří šokují návštěvníky svými barevnými kombinacemi, od tyrkysově modré po růžovou, žlutou, zelenou a červenou. V korunách stromů se pohybuje 17 druhů papoušků, od malých tirik až po obrovské ary, jimž se tady přezdívá "létající duhy". Na světě žije celkem 42 druhů tukanů a z toho 6 má svůj domov v Kostarice. Tyto nádherné ptáky s obrovskými zobáky můžeme spatřit po celé zemi. Třeba nádherných tangar bylo zaznamenáno  41druhů, trogonů 10 druhů... A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Další velkou skupinou jsou savci, kterých je asi 200 druhů. Kočky jsou zastoupeny jaguáry, oceloty a pumami. Skoro všude můžete spatřit různé druhy opic, 2 druhy mývalů nebo lenochody. Nachází se zde 40 druhů hlodavců, tapíři, mravenečníci, pásovci, nosálové, kuny, pekari a různé druhy srnek.

Nedílnou součástí fauny jsou obojživelníci a plazi, 160 druhů obojživelníků a 220 druhů plazů - z toho 162 druhů hadů. Jenom 22 druhů je však jedovatých. K vidění jsou tu krokodýli a kajmani, různé druhy žab (kolem 20 druhů je jedovatých), leguánů, želv a gegonů. Poslední skupinu tvoří hmyz, kterého tu žije neuvěřitelných 35 000 druhů, od maličkých mušek po osmicentimetrové brouky. Existuje zde 1000 druhů motýlů, to je 1/4 světového výskytu. Překrásnou přehlídku barev motýlů si mnoho z nás neumí ani představit. Zapomenout ovšem nesmíme ani na mořský život, který je neméně rozmanitý. V pobřežních vodách můžeme potkat žraloky, velryby, mořské hvězdice a ďasy, kanice a spoustu dalších živočichů.

Rozmanitost flory je stejně úžasná jako rozmanitost fauny. Do této doby bylo popsáno kolem 10 000 druhů cévnatých rostlin a každý rok jsou objevovány další. Orchidejí je zde kolem 1 200 druhů. Stále zelená epifytní orchidej katleja Skinnerova je kostarickou národní květinou. Její nádherné růžové květy s částečně bílým nebo krémovým pyskem vyrůstají z válcovitých pahlíz, nesoucími po dvou kožovitých podlouhlých listech V nížinách, na pobřeží Atlantiku a v jižní části pobřeží Tichého oceánu jsou tropické pralesy. Roste v nich okolo 1400 druhů stromů. Ve vyšších polohách najdeme neopadavé horské lesy a v oblasti lagun jsou hojné mangrovníkové porosty. Vnitrozemí pokrývají palmové porosty a na poloostrovech v tichém oceánu jsou pak suché lesy a savany.

Po velkých přípravách  a velmi natěšení jsme se vypravili za „velkou louži“. Přestup v Americe byl rozhodně tím nejhorším zážitkem z celé cesty, ale jak se říká, špatný začátek, dobrý konec. Američtí úředníci se k cestujícím chovají s nesmírnou arogancí a přezíravostí. Láďovi nedorazil z Evropy kufr, který samozřejmě ke svému pobytu potřeboval. Tím, že se mne snažil kontaktovat přes jednu z mnoha kontrol, jsme se dostali do velmi svízelných situací . Přes kontroly se totiž nešlo dostat zpět a ani se nedala podat jakákoliv zpráva . Tak nakonec Alenka táhla sama zbývající kufry přes kontroly a my jsme ji pouze posunky skrze hysterickou hlídající černošku naznačovali co se děje. Stejně arogantní byli v letecké společnosti u nichž jsme zakoupili letenku. Přestože jsme byli jejich klienty, nevystavili nám jakékoliv potvrzení a byli k nám hodně, ale opravdu hodně nepříjemní. Když se k tomu přičte nervozita z možného nenastoupení na další spoj do Kostariky je každému jasné, jak nám bylo. No symbol svobody a demokracie jsme si představovali všichni úplně jinak. Na letišti v Kostarice bylo všechno ale úplně jiné. Přivítal nás usměvavý Constantinos se sympatickým  řidičem Alonzem a příjemným autobusem nás zavezli na pěkný hotýlek.

Ráno jsme vstali brzy. Přímo na hotelové zahradě jsme pozorovali bílého dravce luněnce amerického, kolibříky, tangary a vlhovce. Poprvé jsme se setkali s národním ptákem Kostariky – drozdem hnědým Turdus grayi. Ten je ale překvapivě ze všech zdejších ptáků nejmíň nápadně vybarven. Je však známý svým krásným ranním zpěvem. Za svého posvátného ptáka ho měli již zdejší indiáni, protože jeho zpěv zpříjemňoval místním ženám každodenní ranní praní a umývání v řece. Taktéž snídaně byla národní. Všude přítomná rýže a černé fazole gallo pinto tvoří totiž základ místní kuchyně. Gallo pinto podávané se smaženým banánem (Kostaričani jsou příznivci smažené úpravy jídel) a jednoduchým salátem z rajčat a zelí vytváří levný pokrm zvaný casado. Po bohaté snídani jsme nasedli do busu a vyrazili jsme směrem ke Karibskému pobřeží. Nejprve jsme zastavili na plantáži kávovníků, kde jsme si vyslechli podrobnou přednášku o pěstování a výrobě kávy v Kostarice. Podobných přednášek jsme v dalších dnech slyšeli hodně a někdy jsme museli spíše Constantina upozornit,aby raději toho víc neříkal a my jsme mohli vnímat zvuky Kostariky. Projížděli jsme přes nádhernou rezervaci Carpintera s nádherným pralesem v těsné blízkosti silnice. U jednoho vyššího stromu jsme zastavili, abychom pozorovali rodinku lenochodů. Byli jsme z toho nadšeni a to jsme netušili, že podobných lenochodů v následujících týdnech uvidíme stovky. Zastavili jsme u menšího motýlího domu, ale protože tam byl autobus Američanů, nedostali jsme se dovnitř. Moc nám to ale nevadilo, protože jsme ve vedlejším porostu fotili kolibříky, tyrany, strakapoudy a spoustu dalších ptáků. Obědvali jsme v nádherné restauraci na pobřeží Karibiku. Do Puerto Viejo jsme dorazili odpoledne a ještě jsme se stačili okoupat. Ovšem přes velké vlny jsme se raději drželi při břehu. Přivítalo nás množství ptáků. Na břehu moře bylo plno bahňáků, kolih a nad mořem lovili fregatky. Nad pobřežním porostem poletovalo množství kolibříků, tangar a dalších ptáků. Nejvýraznější byli tangary zpěvné Ramphocelus passerinii  s výrazným černo-červeným zbarvením. Jejich svítivý ohnivě červený kostřec jsme potom vídali pravidelně ve všech biotopech. Po dobré večeři jsme ochutnali piňakoladu a vyrazili jsme pozorovat přírodu k moři. Pobřeží v tu dobu patří především krabům, kterých zde pobíhali stovky. Tady jsme také viděli první papoušky. Byli to amazonani žlutolící, amozonci běločelí a tiriki tovi. Těsně před setměním se začalo slétat hejno arating rudočelých na palmy přímo na břehu moře. Nakonec jich tam nocovalo více jak 50 a halasně dávali svoji přítomnost na vědomí.

Oblast Limon lze považovat za zapomenutý kraj, je obklopen hustou džunglí, mokřady, řekami, vodními kanály Ačkoliv je Kostarika malá země, je to země obrovských protikladů. To dokazuje právě karibské pobřeží, které je naprosto odlišné od pobřeží pacifického. Zatímco pacifické pobřeží je velmi členité, skalnaté a jsou zde dlouhé nepravidelné pláže, karibské je tvořeno rovnými krátkými plážemi, mangrovníkovými porosty a bažinami. Na pacifickém pobřeží je sucho, kdežto na karibském vlhko a prší tu po celý rok (únor - březen, září - říjen jsou deště méně intenzivní). Více jak polovina karibského pobřeží je chráněna, kdežto na pacifickém tvoří národní parky a rezervace pouze 10% území. Celé karibské pobřeží je součástí provincie Limón, která pokrývá 18% území celé Kostariky, ale žije zde jen 8% z celkového počtu obyvatel. Asi třetina obyvatel je jamajského původu. Díky stále trvající diskriminaci černých obyvatel byl vývoj karibského pobřeží daleko pomalejší než u pobřeží pacifického. Ovšem díky karibským (černošským) tradicím, hudbě a naturelu sem přijíždí stále více milovníků volnějšího způsobu života.

Další den jsme brzo ráno jsme vyrazili k nocovišti arating, které jsme si chtěli za denního světla vyfotit. Bohužel se celé hejno arating při prvních slunečních paprscích zvedlo a s křikem odletělo. Nakonec jsme ale vyfotili aratingy nany, které nenápadně seděli v porostu. Po snídani jsme odjeli do rezervace Cahuita. Tato rezervace chrání mangrovové porosty na pobřeží Pacifiku. Kousek od pláže je pěkný pískový chodník, který vede skrze celou rezervaci. Občas ho protínají menší říčky, které je nutné přebrodit. Množství ptáků a všech zvířat nás překvapilo a jejich krátká útěková vzdálenost nás přímo nadchla a vybízela k natáčení a fotografování. Viděli jsme amazoňany pomoučené, žlutolící, modré volavky, tangary, kolibříky a spoustu dalších ptáků. Hejno arassari obojkových Pteroglossus torquatus přiletělo na dozrávající plody nízkých keřů do naší bezprostřední blízkosti. Viděli jsme taky spoustu lenochodů, nosály, gegony, vřešťany, veverky a malpy. Poprvé jsme viděli obrovské leguány zelené, kteří tu oproti svému jménu mají různé barvy. Žije zde forma zelená, hnědá i zářivě oranžová. Kostas nám řekl krásnou legendu o šťastném manželství. Když se jednoho starého dědečka ptali, jak to mohl tak dlouho s upovídanou babičkou vydržet, ukázal na leguána ve stromech: “Když budete potichu a kývat hlavou jak ten leguán, tak to i s tou nejukecanější ženskou vydržíte”. Když jsme se na leguány chvilku dívali, tak jsme viděli, že hlavou opravdu pravidelně kývou nahoru a dolů. Podařilo se nám vyfotit třeba tangaru ohnivou Piranga rubra, banakita amerického Coereba flaveola, trupiála mexického Icterus prosthemelas, nádherného žlutého lesňáčka zlatého Protonotaria citrea nebo tyránka ploskozobého Todirostrum cinereum. Z dravců je zde mimo všude přítomných kondorů havranovitých nejčastější  káně černá Buteo albonotatus.Poté jsme se vrátili do hotelu a odpoledne jsme opět pozorovali ptáky v okolí ekolodge.