Senné - nachází se ve Východoslovenské nížině. Krajina byla po tisíce let zaplavovaná tajícím sněhem z Karpat nebo po přívalových deštích. Voda modelovala charakter území a ovlivňovala život místních obyvatel. Množství ptáků, kteří zde nacházeli po povodních ideální podmínky k životu, lákalo i první ornitology. Prvotní snahy o ochranu území sahají do období mezi dvěma světovými válkami. V roce 1955 bylo území Senianskej deprese vyhlášeno za státní přírodní rezervaci. V šedesátých letech minulého století bylo zahrnuto do programu vodohospodářských úprav Východoslovenské nížiny, jehož součástí byla i výstavba Zemplínské Šíravy, jejímž hlavním účelem bylo zamezit rozsáhlým záplavám. V katastru obcí Senné, Iňačovce a Blatná Polianka se začala budovat rybniční soustava, která měla lépe hospodářsky využít velké podmáčené plochy krajiny a která nabídla první příznivé podmínky pro zahnízdění řady vodních druhů ptáků.

Centrem Chráněného ptačího území, které má rozlohu 2703 ha, je soustava rybníků, která zahrnuje 26 chovných rybníků a jeden mimoprodukční rybník o rozloze 213 ha, který je chráněn jako NPR Senné – rybníky. Ochranné pásmo zasahuje i část chovných rybníků (211 ha). Celková rozloha rybniční soustavy je cca 700 ha. V NPR, která má tvar nepravidelného pětiúhelníku (jinak též zvaná „Vtáčnik“) se nacházejí tři ostrovy, které jsou nejvýznamnějším hnízdištěm volavek, ale i kormoránů velkých a racků bělohlavých. Na jednom z ostrovů rovněž zahnízdil orel mořský. NPR a její ochranné pásmo je od roku 1990 zapsané v seznamu mezinárodně významných lokalit podle Ramsarské úmluvy a patří mezi Významné ptačí území (IBA).

Na pravém břehu Černé vody, kde je vybudována naučná stezka „Vtáčím rájom – Senianske rybníky“. Naučná stezka je součástí projektu „Ochrana chránených vtáčích území Senné a Medzibodrožie“, který podpořila Evropská komise v programu LIFE. Realizuje ho Státní ochrana přírody SR ve spolupráci s dalšími partnery, mj. SOS/Birdlife Slovensko. Cílem tohoto projektu je obnova mokřadních společenstev v chráněných ptačích územích, obnova a vytváření hnízdních a potravních podmínek, výkup pozemků a podpora extenzivního způsobu hospodaření. V okolí rybniční soustavy se nacházejí různé typy luk od sezónně zaplavovaných až po suché louky s fragmenty menších mokřadů. V lukách jsou patrné sníženiny, mokřadní vegetací zarostlé pozůstatky starých říčních ramen, které poskytují ptákům nejen bohaté potravní zdroje, ale i možnost hnízdního úkrytu. Žijí zde kormoráni velcí, malí, rybáci bahenní, rackové bělohlaví, volavky červené, jeřábi popelaví, motáci pochopové, vodouši šedí, vodouši kropenatí i bahenní nebo jespáci bojovní. Ve spleti rákosových stvolů poskakují sýkořice vousaté. Na nebi krouží orli křiklaví a další dravci. www.life-senne.sk

Medzibodrožie (česky Mezibodroží) je nížinný kraj na pomezí východního Slovenska a Maďarska dotýkající se hranic s Ukrajinou. Geograficky je vymezeno řekami Bodrog, Tisa a Latorica a mezi nimi prakticky tvoří suchozemský ostrov. Chráněné ptačí území Medzibodrožie bylo vyhlášené 7. 1. 2008. Jeho rozloha je více než 33700 ha. Bylo vyhlášené za účelem zabezpečení příznivého stavu biotopů evropsky významných ptačích druhů a biotopů důležitých pro stěhovavé ptáky. Klade se důraz na zabezpečení podmínek hnízdění vzácných druhů jako bukač velký, polák malý a mnoha dalších. V povodí řek Laborec a Latorica protékajících územím se nachází spleť mrtvých ramen. Ta jsou dnes již sice většinou odpojená od hlavních toků, ale stále si zachovávají svou divokou krásu a poskytují vynikající možnosti pro vodní ptactvo. Jejich hladinu pokrývají koberce plovoucích rostlin v zastoupení, které se již nikde jinde na Slovensku nevyskytuje. Říční ramena lemují rozsáhlé lužní lesy a mokřadní společenstva, v nichž žije například i želva bahenní. Okolí je zemědělsky obhospodařovatelné. Na písečných dunách a rozsáhlých sníženinách zaplavovaných podzemní vodou je však rozšířená pastva. Tato místa, nazývaná „malá pusta“, jsou domovem vzácných druhů vázaných na suché a krátce spásané povrchy. Hojné jsou zde vlhy pestré, poštolky rudonohé nebo sýčci obecní.

Tokajská vinařská oblast na Slovensku Tokajské víno se vyrábí z pouhých tří odrůd (lipovina, furmint, muškát žlutý), které musejí vyrůst v podhorské slovensko-maďarské oblasti. Tokajské se na Slovensku vyrábí pouze na 998 ha v sedmi obcích trebišovského okresu. Jde o nejmenší slovenskou vinařskou oblast. Tokajské víno je legendou již přes 400 let. Jedná se o první víno na světě, které bylo vědomě vyrobeno z botrytizovaných čili „ušlechtile shnilých“ hroznů. Těmi správnými podmínkami pro vznik tokajského jsou sopečný původ Tokajského pohoří a klima dané řekami Bodrog a Tisza, jejichž nevlídné podzimní mlhy podporují tvorbu tolik žádané plísně botrytis, jež udává vínu jedinečný charakter.

Zemplínská Šírava („Východoslovenské moře”) byla postavena v letech 1961 až 1965 a leží nedaleko města Michalovce. Nádrž je vytvořena hrázemi dlouhými 7346 m a napájí ji převážně řeka Laborec. Okolí přehrady patří k nejteplejším oblastem na Slovensku. Východní část (zhruba pětina její plochy) je chráněnou ornitologickou rezervací. Žije zde téměř sto druhů vodního ptactva, z nichž mnohé patří mezi vzácné a ohrožené.

Vihorlat je nejstarší CHKO na Slovensku. Byla vyhlášena v roce 1973 a současná rozloha je 17485 ha. Je ukázkou sopečného pohoří v severní části Východoslovenské pahorkatiny. Jedná se o nejvýchodněji položené sopečné pohoří na Slovensku s unikátními skalními útvary, které vznikly zvětráváním lávových proudů. Erozní činností a kernými sesuvy vznikly zajímavé útvary, z nichž nejznámější je jezero Morské oko vzniklé přehrazením po sesuvech. Nejvyšším vrcholem CHKO je Vihorlat (1076 m n.m.), troska kdysi mohutného stratovulkánu. Území je rozsáhlým komplexem bukových pralesů, táhnoucích se podél oblouku hlavního hřebenu Vihorlatských vrchů severně od jezera Morské oko. V pralesních porostech se najdou 240–leté i starší buky. Žije zde velké množství vzácných živočichů - například tesařík alpský, užovka stromová, vlk obecný, rys ostrovid, kočka divoká nebo vydra říční. Z významných ptačích druhů, kteří zde hnízdí, jmenujme např. výra velkého a puštíka bělavého, dále orla křiklavého, orlíka krátkoprstého, strakapouda bělohřbetého a jižního nebo čápa černého.

Program připraven ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.

PROGRAM EXKURZE:

1. den – odjezd z Prahy ve večerních hodinách. Noční přejezd na Slovensko.

2. den – NPR Senné - ornitologická pozorování, pozorovací věže, nocleh v oblasti Zemplínské Šíravy.

3. den – Senné – Avescentrum - ekovýchovné centrum, expozice o ochraně přírody ve starém venkovském domečku, naučný chodník „Ptačím rájem“, ekofarma Ostrovik. Zemplínská Šírava, nocleh.

4. den – Medzibodrožie - ornitologická pozorování, pro zájemce projížďka lodí po řece Bodrog. Večer pro zájemce možnost ochutnávky tokajských vín. Nocleh.

5. den – Vihorlat - Nenáročný výstup na Vihorlat, odkud je nádherný výhled na okolní krajinu, jezero Morské oko

6. den – Cesta domů, při cestě zastávka na nákup slovenských specialit – brynza, korbáčiky, oštiepok. Příjezd do Prahy ve večerních hodinách.

Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva.