Hlavními cíli této fotografické a přírodovědné výpravy jsou získání fotografií supů bělohlavých v prostředí makedonského pohoří Vitačevo a unikátních fotografií zblízka pózujících skupinek pelikánů kadeřavých s romantickým pozadím zasněžených hor. Jezero Kerkini je asi jediným místem v Evropě, kde lze takové fotografie pořídit. Jezero Kerkini leží na severu Řecka 80 km od Soluně. Jezero je umělého původu, jedná se tedy o přehradní nádrž. Řekové ji vybudovali v roce 1932 v místech mokřadů řeky Strumy. Hlavním důvodem bylo zadržování vody pro potřeby zemědělství v letních měsících. Tímto zásahem vytvořili unikátní ekosystém, který se stal opravdovým ptačím rájem. V roce 1980 byla přehrada rekonstruována a získala dnešní podobu. Vodní plocha kolísá od 54 do 72 km². V zimě hladina klesá na minimum a na severní straně vznikají rozsáhlé obnažené plochy mělčin. V té době zde zimuje až 50 000 ptáků. Mezi nimi asi 2 000 kormoránů malých, 300 pelikánů kadeřavých a zhruba 1 000 volavek bílých. Druhová pestrost vodních druhů ptáků je tu snad nejvyšší z celého Řecka. Nachází se tady velká hnízdní kolonie kormorána malého (asi 50 párů) a rybáka bahenního. Po vybudování umělých hnízdních plošin se jezero stalo jedním z nejdůležitějších evropských hnízdišť pelikánů kadeřavých. Celá chráněná přírodní rezervace zabírá více než 83 000 ha. Mimo vlastní jezero chrání i celý ekosystém včetně mokřadů a lužních lesů. Jedinečnou atmosféru dotváří blízká pohoří – Belles (Kerkini) na hranici s Bulharskem a sousedící Kroutsia (Mavrovouni). V rezervaci roste mnoho druhů vzácných rostlin a taky zde žijí zajímaví obojživelníci, plazi a savci. V jezeře žije 32 druhů ryb včetně vimby makedonské. Domorodci tady chovají spousty vodních buvolů. V restauracích a hotelích můžeme ochutnat speciality z jejich masa a mléka.

Zájezd je plánován v nejvhodnějším období pro fotografování, kdy jsou pelikáni ve svatebním šatu. Budeme je fotit z lodi i ze břehu. V průběhu fotografování zkrmí rybáři několik kilogramů ryb a pelikáni nám budou pózovat a vytvářet úžasné scény. Dalšími druhy, které se dají velmi slušně fotografovat, jsou plameňák (z několika tisíc se jich pár desítek téměř denně vyskytuje blízko břehu), pelikán bílý (pár jedinců) a kormorán malý (asi 500). Na březích pobíhají stovky lindušek horských. Na polích jsou hejna strnadů lučních, chocholoušů a skřivanů polních (občas i lesních). Počet kachen cca 20 000 stojí za vidění (dominuje polák velký, stovky lžičáků, husic liščích, hvízdáků, atd.), i když se nemusí nacházet úplně blízko na focení. V ústí řeky Struma jsou asi dvě až tři stovky labutí, hlavně labuť malá a zpěvná. A taky sokoli, orli mořští a okolo 15 orlů volavých. V blízkém lomu a na pastvinách s keři se dají fotit pěvci, např. strnad viničný a cvrčivý nebo sýkora temná. Ve vesnici, kde se nachází hotel, toká každý večer několik párů sýčků.

Každý rok je jiný. V lednu 2013 jsme viděli 113 druhů za 3 celé dny. Mimo jiné výra na holém ostrůvku u břehu jezera, na pár metrů brhlíky skalní, poláka malého, bukače, žlunu šedou, tenkozobce, jeřáby, rybáka bahenního, orla skalního, cetie, 3 vydry a za denního světla na 10m kočku divokou. V únoru 2017 jsme viděli 125 druhů. Mj. výra, brhlíky skalní, 14 bernešek rudokrkých, 130 hus malých, 2 bukače, racky tenkozobé, orla skalního a volavého, strnady viničné a šakala.

Život supů v Makedonii odjakživa úzce souvisel s pastvou, a to především ovcí a krav. Ta byla způsobem obživy velké části venkovského obyvatelstva, zahrnovala v sobě stěhování stád mezi letními pastvinami v horách a zimními ve stepích nižších poloh. Úmrtnost zvířat byla vysoká, mrtvá těla zůstávala často ležet na otevřených prostranstvích a byla pro supy zásadní potravou. Hnízdní kolonie supů jsou tradičně rozmístěny kolem zimních pastvin, protože líhnutí mláďat časově koresponduje s dobou, kdy se rodí jehňata a telata. Když se stáda stěhovala na letní pastviny, byli malí supové již tak vyspělí, že je rodiče mohli nechat na hnízdě samotné a za potravou (tedy za stády) zalétat mnohem dále. Během posledních několika desítek let se situace dramaticky změnila. Lidé z venkova odcházejí, počet chovaných zvířat klesl na desetinu, pastviny postupně zarůstají. Ukázalo se, že podobně jako v jiných zemích je jedinou účelnou cestou, jak supům pomoci, zřídit krmiště a zásobovat je vhodnou potravou. Složitá situace ve financování provozu krmišť však v roce 2012 a 2013 vyústila v to, že potrava byla supům předkládána pouze na jedné ze tří zavedených lokalit (mj. díky významné finanční podpoře z Česka). V minulém roce zde byl vybudován pozorovací kryt v těsné blízkosti krmiště. Je vzdálen asi 30 m od krmících se supů. Je zděný, vytápěný, je zde pohovka, suchý záchod, 3 okna, 3 pohodlné židle, možno dodat další 2 menší židle. Nutno přijít před svítáním a setrvat do odletu supů. Kryt je asi 30 min od hotelu. Zimní období je ideální pro fotografování supů bělohlavých nebo krkavců. Při troše štěstí uvidíme i orly skalní. Naopak supy mrchožravé nebudeme mít možnost pozorovat, ti na zimu odlétají.

PROGRAM:

• 1. den - od v ranních hodinách mikrobusem. Cesta přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko.Večer ubytování v hotelu Feni.
• 2. den - pohoří Vitačevo – místo realizace projektu záchrany supů - vyrazíme brzy, abychom byli včas na krmišti. Pozorování    ptáků s ranním sluncem je skvělým zážitkem. Hlavním cílem budou skvělé fotografie supů bělohlavých. Nocleh v hotelu Feni.
• 3. den - ráno budeme mít další možnost fotografování supů. Po obědě přejedeme do Řecka k jezeru Kerkini. Nocleh v hotelu Limneo.
• 4. – 6. den - jezero Kerkini - fotografování a pozorování ptactva, zejména pelikánů. Nocleh v hotelu Limneo.
• 7. den - ranní pozorování ptactva na březích. Cesta na letiště do Soluně, příjezd do Prahy ve večerních hodinách.

Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva.

POZNÁMKA:

Momentálně je ve hře spíše varianta promíchání programu tak, abychom z ČR letěli do Řecka či Makedonie a cestu zpět absolvovali minibusem s panem Hrouzkem.