Nenechte si ujít ojedinělou možnost pozorování neobvyklých ptačích druhů ve skalnaté, neklidné a tajuplné ostrovní krajině. Jeďte s námi a nechte se okouzlit neodolatelnou přírodou Islandu! Ostrov bičovaný větry a smáčený nesčetnými gejzíry. Země jezer, řek a vodopádů a také tundrové vegetace a nejčistšího ovzduší. Podle legendy i plná elfů. Symbolem celého ostrova jsou roztomilí papuchalkové, černí ptáci s bílým bříškem, výrazným oranžovým zobákem a tak trochu neomalenými pohyby na suchu a ladnými pod mořskou vodou.

Island má nádherné dramatické pobřeží, vnitrozemí je poseté lávovými poli a často připomíná nějakou cizí planetu. Mimo osídlené oblasti zde nerostou téměř žádné stromy. Na ostrově nežijí žádní obojživelníci ani plazi. Jediným původním suchozemským druhem savce je liška polární. Lidé sem ale zavlekli potkany, myši nebo norky americké. Na několika místech ostrova můžeme potkat vysazené soby nebo volně se pasoucí islandské koně. Prakticky ve všech místech ostrova uvidíme velmi početná stáda ovcí. Na pobřeží není problém pozorovat tuleně. Ve vodách kolem Islandu se hojně vyskytují kytovci včetně plejtváků obrovských. Ostrov překonává svou rozlohou území České republiky o čtvrtinu, avšak počtem průměrná lidnatost je tudíž nižší téměř 50×. Přitom však téměř polovina celé islandské populace žije v oblasti hlavního města Reykjavíku.

Na Islandu ornitologové zaznamenali 418 druhů ptactva. Pravidelně či nepravidelně zde hnízdí 85 druhů ptáků. Izolovaný ostrov je domovem dvou druhů, které se obyčejně ve zbytku Evropy nevyskytují. Jde o kačku strakatou a hohola islandského. Velmi častým druhem je buřňák lední, který hnízdí nejen na strmých mořských březích, ale i dosti daleko ve vnitrozemí ve skalnatých údolích. Na svažitém mořském pobřeží lze vidět více zajímavých ptáků. Alkovití jsou na islandském pobřeží zastoupení např. papuchalkem severním, alkou malou, alkounem obecným, alkouny úzkozobým a tlustozobým. Racků zde mají vícero druhů – racka tříprstého, racka žlutonohého, bouřního, stříbřitého a mořského. Místy se objevuje chaluha příživná a velká. V rovinatých pobřežních partiích vidíme různé bahňáky, např. ústřičníka velkého, kulíka písečného, ojediněle kolihu malou anebo nám dobře známého vodouše rudonohého. U pobřeží a ve fjordech se dále vyskytují různí vrubozobí, např. kajka mořská, polák kaholka, morčák prostřední, či veslonohý kormorán velký a chocholatý. Nelétavou alku velkou už bohužel nikdy neuvidíme, vyhynula díky lidské chamtivosti již v 19tém století.

PROGRAM ZÁJEZDU:

1. den – Přílet na letiště Keflavík v 16:00, vyzvednutí dopravcem a pozorování ptáků na poloostrově Reykjanes, kde na příkrých útesech Hafnarberg a Krisuvikurberg hnízdí alky. Rybářské město Garður v blízkosti letiště (dobré k zastižení migrujících druhů jako je např. severoamerický lesňáček žlutohrdlý), zastávka na cípu u nejstaršího majáku na Islandu Reykjanesvíti, kde je aktivní sopečná činnost. Vyskytuje se zde racek žlutonohý, racek mořský, racek tříprstý, rybák dlouhoocasý, buřňák lední, alkoun obecný, ústřičník velký, vodouši, kulík zlatý, husy velké, labutě zpěvné, tereje, velryby a podobně. alk. V dáli je vidět ostrov Eldey, kde byl v roce 1844 pozorován poslední jedinec alky velké a kde hnízdí přes 16.000 párů tereje bílého. Ubytování, nocleh.

2. den – Reykjavík, prohlídka města, návštěva městského parku Heidmörk a jezera Ellidavatn (potáplice lední, morčák prostřední, labuť zpěvná, bělokur horský, drozd cvrčala, čečetka zimní islandská a mnohé další malé pěvce, dřemlík tundrový, raroh lovecký… Při velkém štěstí je možnost pozorovat i lišku polární.) V létě stojí za prohlídku všechny vodní plochy v okolí Reykjavíku. Jsou na nich lyskonozi úzkozobí a ploskozobí. Racek šedý je po celý rok přítomen na blízkém mořském pobřeží. Stejně tak se tu zdržuje hohol islandský, kajky mořské a někdy i kajky královské. Chráněná oblast vřesoviště Heidmörk je sice městským parkem, ve skutečnosti je to však lávová divočina s neskutečnými mechovými porosty, jezírky, borovicovými a smíšenými lesy. Poté cca 3 hod přesun na poloostrov Snaefelsness, cestou zastávky na pozorování tuleňů nebo kalousů pustovek. Ubytování, nocleh.

3. den – Ráno vyrazíme na výlet lodí na ostrov Flatey, známý jako hnízdní kolonie lyskonoha ploskozobého na Islandu. Poté započneme dlouhý přesun směrem k jezeru Mývatn, ze kterého tento den absolvujeme cca polovinu. Ubytování v okolí Blondulósu, nocleh.

4. den – Mezi Blonduósem a Mývatnem leží Akureyri, což je příhodné místo k zastižení endemického poddruhu islandicus střízlíka obecného. Dopoledne zbytek cesty k jezeru Mývatn, zastavíme u dechberoucího vodopádu Godafoss, odpoledne a večer pozorování u jezera (potápka žlutorohá, potáplice lední a malá, hoholka lední, turpany, labuť zpěvná, morčák prostřední, hvízdák eurasijský, ostralka štíhlá, polák chocholačka, polák kaholka…). Navštívíme na JZ cíp jezera, kde vytéká jedna z nejkrásnějších řek Islandu – Laxá, ráj pro kačky strakaté a hoholy islandské. Jejich skupiny plovoucí na divoké vodě jsou jedním z nejkrásnějších zážitků, které si návštěvník Islandu může odvézt. V okolí jezera se vyskytují kalousy pustovky, rarozi lovečtí a bělokury horští. V případě časové rezervy navštívíme ptačí muzeum Sigurgeir. Vystavují zde 330 vycpaných ptáků a 500 různých vajec. Možnost návštěvy termálů Mývatn Nature Bath - pro svou podobnost s nejslavnějšími lázněmi na Islandu přezdívanými „Modrá laguna severu“ (cca 1.300 Kč). Nocleh v okolí jezera Mývatn.

5. den – Pozorování u jezera Mývatn a v jeho blízkém okolí – nachází se zde mimo jiné geotermálně aktivní oblast. Jde o čtvrté největší jezero na Islandu, které má plochu 37 km2 a největší hloubku 4 m. Mývatn sice znamená islandsky „jezero komárů“, ale dá se nazvat jako „jezero kachen“, protože tu hnízdí více kachen, než kde jinde v Evropě. Jsou tu k zastižení desítky tisíc kachen patnácti druhů včetně 200 párů kačky strakaté a asi 800 párů hohola islandského.

Navštívíme kaňon Ásbyrgi, dlouhý 3,5 kilometru a v nejširším místě široký až jeden kilometr. Vznikl následkem katastrofálních záplav způsobených erupcemi pod ledovcem Vatnajökull. Erupce vyvolaly masivní tání ledovce a následné obrovské záplavy vyhloubily kaňon během krátkého období. Podle legendy jde však o otisk kopyta létajícího osminohého koně boha Ódina – Sleipnira. Na jeho konci se dostanete pod téměř 100 metrovou skalní stěnu porostlou lišejníky a osídlenou buřňáky. Krásný pohled je umocněn jezírkem a březovým a borovicovým lesem pod skalou, přičemž les je na Islandu obrovskou vzácností. Po cestě zpět navštívíme 44 m vysoký nejmohutnější vodopád Evropy Dettifoss (raroh lovecký, sněhule severní) vysoký 44 m. Nocleh v Raufarhofn.

6. den – Mys Raudinupur, kde se nacházejí kolonie terejů, papuchalků a dalšího útesového ptactva. Při velkém štěstí je možnost vidět i sovici sněžnou. Pozorování v okolí rybářské vesnice Husavíku, možnost koupání v termálních lázních Geosea s výhledem na moře za příplatek (cca 1.200 Kč).

7. den – Dopoledne možnost plavby za velrybami v Husavíku (cca 2.000 Kč), případně pozorování v okolí přístavu. Po pozorování celodenní přesun. Po cestě krátké zastávky na zajímavých místech. Nocleh v okolí Reykjavíku nebo

8. den – Dopoledne navštívíme národní park Thingvöllum, kde budeme na místě vzniku prvního parlamentu v puklině mezi severoamerickou a evropskou tektonickou deskou. Budeme pozorovat ptactvo u nedalekého jezera Thingvallavatn. Poté se přesuneme proslulému gejzíru Strokkur, jenž každých cca 6-10 minut vytryskne do výšky až 20 metrů. Dále budeme pokračovat ve směru ke městečku Vík, navštívíme ikonické vodopády Seljalandsfoss a Skogafoss. Navštívíme také čedičový útes Reynsfjara, na němž hnízdí početná kolonie papuchalků. Nocleh ve Víku.

9. den – Ráno navštívíme útesy Dyrhólaey. Jedná o útes vysoký až 120 metrů nad mořem, který tvoří součást významné přírodní rezervace. Na severní straně rezervace se nachází ledovec Mýrdalsjökull, na východě pak černé čedičové jehly Reynisdrangar, které vyčnívají z moře do výšky 66 metrů. Na západě pak uvidíme nekonečné pobřeží s černým pískem. Oblast je významnou islandskou ptačí rezervací. Každá skulinka je od dubna až do zimy obydlená mnoha druhy mořských ptáků. Budeme pozorovat buřňáky, alky, alkouny a hlavně oblíbené papuchalky, kteří zde poletují v obrovských počtech přímo na hraně útesu několik metrů od vás. Odpoledne navštívíme ledovcový splaz Solheimajökull a vydáme se směrem k Reykjavíku. V případě časových možností pozorování/koupání v některé z možností v Reykjavíku případně jeho okolí. Nocleh v Reykjavíku nebo Keflavíku. 

10. den – Brzy ráno přesun na letiště a odlet 7:20 z Islandu, přílet do Prahy v brzkých odpoledních hodinách.

Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva.